Dnes vnímáme lyžování jako sportovní disciplínu a zábavnou formu trávení volného času. V historii však bylo lyžování pouze způsobem pohybu po zasněžené krajině. Sportovní disciplína se z něj stala poměrně nedávno. Seznámíme vás se zajímavou historií lyžování, jeho technik, vývojem lyží i lyžařských závodů.
Jak vznikly lyže?
Počátky lyžování sahají až do starší doby kamenné, kdy se lidé snažili zjednodušit si pohyb na sněhu a lov zvěře v arktických a subarktických oblastech. Nejprve si obalovali chodidla kůží různých zvířat, čímž zvětšovali objem nohy a zabraňovali boření do sněhu. Tyto primitivní sněžnice postupem času nahradila dlouhá úzká dřevěná prkna a začaly vznikat první lyže. Existenci primitivních lyží dokládají různé nákresy a rytiny, archeologické vykopávky i pozůstatky lyží například ze severských a kavkazských zemí.
Důkazy o používání jednoduchých lyží po celém světě pocházejí přibližně od 16. století z písemných podkladů. Lyže používali vojáci při přesunech či sedláci při práci ve Skandinávii (norské vojenské lyžařské oddíly), ve Velké Británii, Rusku, Polsku, Číně, Koreji, Japonsku i Slovinsku.
Lyžování jako sportovní disciplína
Sportovní disciplínou se lyžování stalo až v polovině 19. století ve Skandinávii. Za jeho počátek se považují lyžařské závody v norském Tromsø, jež se konaly roku 1843. V historii lyžování je důležitý také norský Telemark, kde probíhaly pravidelné závody v lyžování a byly vyvinuty dva způsoby zatáčení – kristianie a telemark. První lyžařský klub vznikl v dnešním Oslu a o několik let později zde byla otevřena také první lyžařská škola. Následoval rozvoj lyžování v ostatních evropských zemích, který probíhal během devadesátých let 19. století.
Alpské školy lyžařských technik
Pro vývoj technik sjezdového lyžování jsou důležité alpské země a jejich školy. Každou lyžařskou školu charakterizoval jiný způsob výuky lyžování a reprezentovali ji různí závodníci, jejichž jízda i technika měla vliv na další působení dané školy. První školou lyžařských technik v Alpách byla tzv. lilienfeldská škola českého rodáka Mathiase Zdarskeho v Rakousku. Mezi významné lyžařské školy patřily především rakouská, švýcarská a francouzská škola, které přišly se snožnou technikou. Francouzská škola zavedla rotační techniku, díky čemuž se jízda na lyžích stala dynamičtější a obratnější. S průlomovou protirotační technikou začala rakouská škola. Vývoj technik lyžování samozřejmě určovali také samotní závodníci.
Důležitým momentem ve vývoji lyžování byla šedesátá léta a výstavba horských středisek, která umožnila lyžování většímu počtu lidí a zlepšila celkové lyžařské podmínky. S lyžařskými vleky, stroji na úpravu svahů a výstavbou závodních tratí se lyžování dostalo do nové dimenze.
Historie závodů ve sjezdovém lyžování
Za první závod ve sjezdovém lyžování bývá považováno Mistrovství Tyrol, které se jelo roku 1905 v rakouském Kitzbühelu. Důležitým mezníkem v historii lyžování byl rok 1910 a založení Mezinárodní federace lyžování (FIS), která však získala své současné jméno až roku 1924 během 1. ZOH v Chamonix. První závody pod jménem FIS se konaly roku 1929 v Zakopaném, následovaly je další významné sjezdové soutěže, jako např. Lauberhornrennen ve Wengenu.
Roku 1931 došlo k uznání sjezdových alpských disciplín jako samostatného odvětví a jejich zařazení na program Mistrovství světa (1931 Mürren) a Zimních olympijských her (1936 Garmisch - Partenkirchen). V průběhu druhé světové války byl vývoj lyžování v podstatě zastaven. Světový pohár se poprvé konal až roku 1967. Největšími událostmi, na kterých dodnes můžeme sledovat závody v lyžování, zůstávají Mistrovství světa, Zimní olympijské hry a Světový pohár.
Lyžování v současnosti
V současnosti se lyžování dělí na dva základní typy - alpské (sjezdové) lyžování a severské (klasické) lyžování. Dále se můžeme setkat s akrobatickým lyžováním a biatlonem (kombinace běhu na lyžích a střelby z malorážky).
Alpské disciplíny
Mezi současné alpské sjezdové disciplíny řadíme sjezd, slalom, obří slalom a super-G. Slalom a obří slalom se jezdí i jako paralelní.
