Chiesa Valmalenco

Lyžování v Chiesa Valmalenco

Fantastický skiareál Chiesa Valmalenco čeká na objevení

Máte pocit, že 35 let po otevření hranic na Západ už neexistuje v italských Alpách místo, kde se kvalitně lyžuje, a přesto nebylo dosud českými turisty objeveno? Jedno takové Vám představíme, a neleží až tak daleko, jak by si někdo mohl myslet. A navzdory vynikající poloze se řadí mezi nejlevnější místa, kam se náš lyžař může v italských Alpách vydat. Přitom v poměru k ceně nabízí vynikající kvalitu. Ptáte se, jak je to možné?

Jmenuje se Chiesa Valmalenco a leží na dosah od takových světoznámých alpských veličin, jako je St. Moritz a Livigno. Na dosah ovšem pouze pokud se díváte na mapu – vzdušnou čarou pár kilometrů, po silnici pár hodin jízdy... Jediná přístupová cesta vede za Sondria, centra provincie a největšího města údolí Valtellina. To dalo světu i slavná lyžařská střediska Bormio a Santa Caterina...

Cesta se z údolí řeky Adda, na níž leží Sondrio, prudce zvedá, a v serpentinách míří k zasněženým vrcholům na horizontu. Cestou potkáte nákladní auta naložená zvláštním nazelenalým kamenem – serpentinem. Používá se k výzdobě interiérů a údolí Valmalenco je jeho největším nalezištěm v Evropě. Několik lomů se nachází i těsné blízkosti centra oblasti – Chiesy Valmalenco. Těžba kamene je hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Ti i proto poněkud podceňují turistický ruch jako alternativní zdroj obživy a nevěnují propagaci místa tolik úsilí, kolik by si zasloužilo. Vždyť kolik z Vás už o existenci místa jménem Chiesa Valmalenco slyšelo? A to přitom toto středisko hravě strčí do kapsy řadu míst už léta zavedených na našem trhu zimního cestovního ruchu v italských Alpách.

Cíl milánských jednodenních lyžařů

Chiesa Valmalenco je jedním z nejbližších zimních středisek při cestě z několikamiliónové aglomerace okolo Milána, a to se logicky projevuje na počtu víkendových turistů. Zvláště v neděli sjezdovky doslova praskají ve švech, a na víkendové nápory jsou rovněž dimenzovány zdejší přepravní kapacity. Proto se návštěvník, jenž do areálu zavítá ve všední den, nestačí divit, proč pro těch pár lyžařů, pohybujících se (a to i v hlavní sezóně!) na zdejších svazích, postavili tak moderní a kapacitně naddimenzované lanovky. Důvodem je právě (a pouze) pár únorových a březnových nedělí.

Při příjezdu do Chiesy Vás už z dáli upoutá mohutná kabinová lanovka Snow Eagle. Se svou kapacitou 160 osob je největší jednopodlažní kabinou na světě a překonává více než 1 000 metrů převýšení. Je zároveň hlavním přepravním zařízením lyžařského areálu Alpe Palú. Za pár desítek sekund Vás vyveze z nadmořské výšky 1 000 m, v níž se nachází Chiesa, o více než kilometr výše. Pokud ještě na moment ovládnete svůj hlad po lyžování a zastavíte se ne výstupní plošině, naskytne se Vám ohromující výhled do údolí Valmalenco i na třítisícová horská pásma okolo. Kdo trpí strachem z výšek, neměl by se raději ani dívat pod sebe – podlaha je tvořena průhledným roštem zavěšeným na skále, takže přímo pod nohama máte stovky metrů propasti. Tento zázrak moderní techniky vystřídal před lety starou lanovku, jejíž zbytky uvidíte o několik metrů dále. Ta měla sice výrazně nižší přepravní kapacitu, ale jednu výhodu měla – začínala v centru městečka Chiesa. Její dnes nevyužitou bývalou dolní stanici najdete na náměstí před hotelem Funivia, kde je dnes parkoviště. Současná dolní stanice se nachází u 25metrového plaveckého bazénu bezmála kilometr od centra Chiesy i Lanzady. Neexistují zde tedy téměř žádné hotely, které by měly skiareál Alpe Palú v pohodlném pěším dosahu. A protože neexistuje centrální skibus, hotely si musí pomáhat vlastními mikrobusy.

Ikonická černá pista projektovaná Gustavem Thoenim

Z tohoto místa se tratě dále svažují k vesnici San Giuseppe ve výšce 1 433 m n. m. Tam končí sedačková lanovka a nachází se zde velké parkoviště. Do San Giuseppe mohou zajíždět autem ti, kdo by snad měli v obří lanovce klaustrofobické pocity.

Od restaurace na opačnou stranu, tedy vzhůru, vede sedačková lanovka na vrchol Cima Motta s 2 336 m n. m. Odtud máte na výběr několik různě náročných sjezdovek zpět (včetně závodního homologovaného svahu) nebo tři sjezdovky do sedla Dosso dei Vetti na opačné straně kopce. Z nich je zejména černá, projektovaná samotným Gustavem Thoenim, opravdovou lahůdkou. Padá téměř kolmo dolů a její závěrečný hank, tyčící se nad spodní stanicí sedačkové lanovky, nahání slabším lyžařům hrůzu. Právě zde nejčastěji trénují místní závodníci.

Nejnovější pista „Bocchelle del Torno“ začíná v úctyhodné nadmořské výšce 2 353 metrů, v nejvyšším bodu skiareálu Alpe Palú i celé Chiesy.

Celkově lze říci, že skiareál skýtá maximálně pestrý výběr sjezdovek všech obtížností v tom nejlepším možném poměru.

Dobré sněhové podmínky až do jarních měsíců

Areál Alpe Palú má i 2 areály běžecké. Jeden z nich vede okolo jezera Lago Palú ve zhruba dvoutisícové nadmořské výšce a garantuje dobré sněhové podmínky až do jarních měsíců. Druhý je pak v údolí mezi San Giuseppe a Chiareggiem (1 612 m n. m.).

Sedačkové lanovky v areálu Alpe Palú dominují. Nabízejí ojedinělé výhledy na blízké švýcarské štíty okolo Berniny.

Nejsou zde ani problémy se sněhem – naopak. Když jinde panuje nedostatek, zde se bez problémů jezdí. Není výjimkou, že zde napadne okolo 4 metrů sněhu a v dobré kvalitě se drží až do konce dubna. Alpe Palú potvrzuje pověst jakési meteorologické anomálie – ačkoli leží geograficky mezi vysokohorskými středisky Livigno a Madesimo, často zdaleka nejvíce sněhu napadne právě zde.

Na své si tedy přijdou skialpinisté, opravdu široká je nabídka volného terénu v neposkvrněné vysokohorské přírodě.

Menší skiareál Caspoggio (dočasně?) uzavřen

Druhý skiareál Caspoggio, s nejvyšším bodem na Dosso dei Galli ve výšce 2 200 m n. m., je bohužel již několikátou sezónu uzavřen. I předtím však byl poněkud opomínán, ačkoli nebyl o mnoho nižší ani kratší (18,4 km sjezdovek oproti 24,7 km) než Alpe Palú. Oba areály nebyly vzájemně lyžařsky propojeny. Poněkud slabší zde však bylo umělé zasněžování a ani přírodního sněhu zde nebývalo tolik, jako na Alpe Palú. Proto zde obvykle sezóna později začínala a dříve končila. Tento areál byl však dobře přístupný autem, a nabízel i řadu lehčích terénů, pro které byl často vyhledáván školními skupinami. Zůstává zatím nevyřešenou otázkou, zda a kdy svůj provoz obnoví.

Doporučené trasy:

varianta A

Plzeň, Rozvadov, Regensburg, München, Garmisch-Partenkirchen

Plzeň, Rozvadov, Regensburg, München, Innsbruck

České Budějovice, Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg, Innsbruck

Brno, Mikulov, St. Pölten, Linz, Salzburg, Innsbruck

Bratislava, Wien, Linz, Salzburg, Innsbruck

a dále

Imst, tunel u Landecku, Scuol, Zernez, Berninapass, Tirano, Sondrio, Chiesa Valmalenco

varianta B

Plzeň, Rozvadov, Regensburg, München

České Budějovice, Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg

Brno, Mikulov, St. Pölten, Linz, Salzburg

Bratislava, Wien, Linz, Salzburg

a dále

Innsbruck, Brenner, Bolzano, dálniční sjezd St. Michele / Mezzocorona, Mezzolombardo, Cles, Malé, Tonale, Edolo, Aprica, Sondrio, Chiesa Valmalenco