ostrov Sardinie

Sardinie – čarokrásný svébytný ostrov

Sardinie (italsky Sardegna) je autonomní oblast v jihozápadní části Itálie. Má rozlohu 24.090 km² a krom hlavního stejnojmenného ostrova ji tvoří i řada okolních menších ostrovů. Její břehy omývá Středozemní a Tyrhénské moře. Samotný ostrov Sardinie je po Sicílii druhým největším ostrovem Středozemního moře, leží mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem. Region má 1,64 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií. Hlavním městem je Cagliari. Na ostrově se mluví kromě italštiny také sardštinou. Profil Sardinie je značně hornatý s nesmírně členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou však velmi omezené, a to především pro neprostupné porosty. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je La Marmora (1.834 m n. m.) v horském masivu Gennargent.

Staletí pod nápory dobyvatelů

Na ostrově ve starověku existovala svébytná nuraghská civilizace, nazývaná dle tajemných, dodnes dochovaných kuželovitých staveb, tzv. nuraghů z let 1500–300 př. n. l. Prvními kolonisty byli Féničané a Kartaginci, na pobřeží bylo založeno i několik řeckých osad. Roku 238 př. n. l. se ostrova zmocnili Římané, které vystřídali roku 456 n. l. germánští Vandalové. V roce 533 n. l. se zde vylodili Byzantinci. V 8. století se ostrov dostal pod nadvládu Arabů. I v dalších letech se nad strategicky důležitým ostrovem často měnila vláda, čehož důsledkem je mimo jiné zajímavý etnický mix obyvatelstva, i regionální pozůstatky jazyků dobyvatelů, jako je například katalánský jazykový ostrůvek v okolí Alghera. V letech 1297 až 1861 se zde rozprostíralo Sardinské království, které se změnilo roku 1861 na království Italské.

Úplně jiná Itálie, jež nutí každého opakovaně se vracet

Mnoho cestovatelů a spisovatelů velebilo krásu Sardinie, s nejkrásnějším pobřežím Itálie, často stále nedotčenou přírodou i s mnoha endemickými druhy rostlin. Třetí největší region Itálie (po Sicílii a Piemontu) měří na délku (od Punta Falcone na severu po mys Capo Teulada na jihu) 270 km, zatímco šířka činí 145 km (od mysu Capo dell'Argentiera na západě po mys Capo Comino na východě). I z těchto rozměrů plyne, že důkladné poznání ostrova rozhodně není záležitostí jedné krátké návštěvy. Ovšem pravdou je, že většinu návštěvníků si Sardinie získá natolik, že se sem velice rádi a často vracejí. Izolovanost od italské pevniny (nejbližší toskánské pobřeží u Monte Argentario je vzdáleno 189 km, zatímco tuniské pobřeží Afriky je vzdáleno pouhých 184 km) způsobilo značnou odlišnost od italské kultury. A významné odlišnosti lze pozorovat i ve srovnání s francouzským ostrovem Korsika, byť tohoto nejbližšího souseda dělí od Sardinie pouhých 11 km široký Bonifácký průliv.

Optimální klima a fascinující moře – nejsilnější turistické magnety

Sardinie leží mezi 41º a 39º stupněm severní šířky, přičemž 40. rovnoběžka ji takřka dělí napůl. Již z těchto dat vyplývá, že zde lze očekávat příjemné subtropické klima a dlouhou letní sezónu.

Vzhledem k přítomnosti moře jsou zde mírné zimy s teplotami jen velmi zřídka klesajícími pod bod mrazu. Léta jsou horká a suchá, konstantní vánek umožňuje vydržet bez problémů i vysoké letní teploty zpravidla vyšší než 30 °C, ale jen výjimečně převyšující 35 °C. Díky mírnému podnebí, krásám krajiny i čistotě mořské vody Sardinie láká každý rok velké množství rekreantů. Počet přenocování turistů převyšuje 10 milionů za rok. Téměř 2/3 návštěvníků ovšem tvoří Italové z pevniny, pro něž je ostrov absolutně nejprestižnějším místem, kam se lze vydat na dovolenou.

Ve stopách Berlusconiho či Abramoviče

První investice do turistické infrastruktury sahají až do roku 1948, kdy byla s konečnou platností na ostrově vymýcena malárie a Sardinie získala statut autonomní oblasti. Od začátku byl zdejší cestovní ruch zaměřen zejména na elitu, proto byl založen na kvalitě infrastruktury, jakož samozřejmě i na přírodních krásách. Například v okolí souostroví Maddalena se nabízí mnoho jedinečných tras pro jachtaře. Zejména hlavní centra oblasti Costa Smeralda se brzy stala místy, kde se schází mezinárodní smetánka, a proto jde o jednu z nejoblíbenějších destinací v celém Středomoří. I mnohé „obyčejné“ návštěvníky fascinuje pozorovat místa, kde mají své vily a kotví opulentní jachty osobnosti světového byznysu, kultury i politiky.